Nesystémové a nerozumné financování českého školství – přemrštěné platy na středních školách a odchody akademiků z vysokých škol?

 

Na začátku června byla schválena úprava platů učitelů a jejich zafixování na 130 procentech průměrné mzdy. A to vše v situaci vysoce deficitního státního rozpočtu a v kontextu značných škrtů v celkových výdajích ministerstva školství, které by v příštím roce mělo přijít o nejvíce prostředků ze všech rozpočtových kapitol. Tato úprava je nerozumná, nesystémová a povede k vytváření dalších nerovností a pnutí v české ekonomice. Nelze vyloučit, že v budoucnu ji vláda bude muset vzít zpět.

Dle prvního návrhu státního rozpočtu na rok 2024 by mělo dojít ke snížení výdajů u řady rezortů. To se však netýká ministerstva obrany, které má získat o 48 miliard Kč navíc, a ministerstva práce a sociálních věcí, které má získat více o 22 miliard Kč. Naproti tomu ministerstvo dopravy má přijít o 12 miliard korun a vůbec nejvíce se má rozpočet seškrtat ministerstvu školství o 29 miliard korun. Zároveň však byla schválena úprava platů v rámci zákona o pedagogických pracovnících, který od příštího roku garantuje nejméně 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy pro učitele. Tato úprava se týká pouze učitelů v předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Úplně jsou opomenuti ostatní pracovníci a zejména vysoké školy, které zabezpečují nejvyšší stupeň vzdělávání.

Jedná se o promyšlenou vládní strategii? Je naprosto zřejmé, že nikoliv. Vláda pouze hasí dlouholeté problémy v nižším školství v důsledku silné vyjednávací pozice této zájmové skupiny a ve světle nástupu silnějších populačních ročníků. Současné seškrtání nejvyšší částky právě u ministerstva školství a také ve výdajích na vědu a výzkum vytvoří další nerovnosti a pnutí v české ekonomice. Zatímco na provozech úřadů bylo možné škrtat pouze jednotky procent, nebylo možné zavést spotřební daň na tiché víno, nebylo možné úplně zrušit podporu stavebního spoření, které v dnešní době již ztratilo svůj původní smysl, či nebylo možné dále seškrtat podnikové dotace, tak u vědy je v příštím roce dle prvního návrhu rozpočtu možné seškrtat výdaje o 11 procent.

Za prvé, zafixování jakékoliv výdajové položky státního rozpočtu významně omezuje flexibilitu a působí na úkor ostatních oblastí. A v tomto případě není podstatné, zdali se jedná o 2 procenta HDP na obranu, případně o 130 procent průměrné mzdy učitelům. Čím více položek zafixujeme, tím méně prostoru máme pro ostatní oblasti. Jedná se o významný zásah do struktury české ekonomiky a celého státního rozpočtu. Vždy, když dojde k významnému navýšení prostředků, je jen velmi obtížné jej v budoucnu upravit a snížit, protože dané zájmové skupiny si to pochopitelně nenechají líbit a hrozí protesty a stávky. Nehledě na to, že plošné navyšování výdajů bez adekvátní přidané hodnoty může dále působit proinflačně.

Za druhé, zvýšení platů učitelů dále prohloubí nerovné postavení vysokých škol vůči ostatním vzdělávacím institucím. Již nyní je možné pozorovat odchody akademických pracovníků na střední školy v důsledku nepatřičného odměňování. Platy akademiků totiž vykazují značný rozptyl a podstatná část je nenároková a závislá zejména na prostředcích získaných z grantů na vědu a výzkum. V konečném důsledku tedy mohou od příštího roku platy některých akademiků podstatně klesnout, zatímco platy učitelů na středních školách významně vzrůst. Dlouhodobě podfinancované české vysoké školství tak dostane další ránu.

Pokud by vláda hledala racionální řešení, tak nebude platy učitelů takto významně navyšovat a prostředky na vysoké školy o tolik nesníží. Navíc, kdybychom se chtěli zaměřit pouze na prostředky vysokých škol, tak jediným racionálním řešením je zavedení školného, které by částečně narovnalo disparity ve vysokém školství a pomohlo státnímu rozpočtu. Školné v rozumné výši by mohlo být zavedeno i formou návratné půjčky.

Posledním a neméně důležitým argumentem je fakt, že silné populační ročníky za čtyři roky dorazí i na vysoké školy. Co bude další vláda dělat až v budoucnu nebude dostatek akademiků? Bude se přidávat vysokým školám a zpětně škrtat na středních školách? Plošné navýšení a zafixování prostředků na platy učitelů a škrtání prostředků vysokých škol zvoleným způsobem je neobhajitelné a nedává jakýkoliv ekonomický smysl.

 

Upravená verze textu byla publikována v deníku Lidové noviny pod názvem „Výroba nerovností a pnutí“, dne 14. června 2023.