Čeká nás rychlý pád inflace a budeme se mít zase dobře?
V českém veřejném prostoru jsme se v nedávné době mohli setkat s myšlenkou, že nás čeká rychlý pád inflace a dojde k postupnému vzestupu české ekonomiky. Tento rychlý pád inflace však velmi pravděpodobně nebude znamenat návrat na původní velmi nízké hodnoty. Naproti tomu ani vzestup české ekonomiky bohužel nebude znamenat, že se najednou budeme mít mnohem lépe, tedy stejně jako před rokem 2020.
Nejnovější data Českého statistického úřadu ukazují, že meziroční vývoj inflace za květen tohoto roku činil 11,1 %. Jedná se o mnohem nižší číslo ve srovnání s rekordními 18 % v září minulého roku, avšak inflace je stále velmi vysoká. Od roku 2020 se cenová hladina zvýšila v průměru o třetinu, což znamená, že zboží a služby podražily o třetinu. U naprosté většiny zboží a služeb také nelze očekávat, že se vrátíme na původní ceny. Vysoká cenová hladina tu s námi již bude. V podstatě se jedná o daň za nerovnovážný vývoj naší ekonomiky, který byl v posledních letech opravdu významný.
Dalším důležitým aspektem je vývoj mezd a platů. V souvislosti s vývojem inflace ve většině případů nedošlo k adekvátní změně mezd a platů. Průměrná reálná mzda za minulý rok klesla o 8,5 % a v roce 2023 v tom bohužel zatím pokračuje. V prvním čtvrtletí letošního roku byl zaznamenán další meziroční pokles o 6,7 %, přestože máme nízkou srovnávací základnu. Pokud průměrnou mzdu očistíme o inflaci a převedeme ji na stálé ceny, tak srovnání s rokem 2020 je přibližně o 20 % nižší. České domácnosti tedy v průměru přišly o 20 % svých reálných příjmů ve formě mezd a platů. Tato informace zatím nezazněla dostatečně silně. Nelze se tedy divit rekordnímu propadu spotřeby domácností, která již šest čtvrtletí v řadě klesá. Podle Českého statistického úřadu se jedná o nejdelší sekvenci poklesů od počátku vykazování tohoto ukazatele v roce 1996.
Do toho se dnes přidávají názory, že inflace bude velmi prudce klesat. Ano, opravdu pozorujeme dezinflační proces. Avšak musíme si uvědomit, že důvodem, proč inflace v poslední době rapidně klesá, je velký nárůst srovnávací základy z minulého roku. Jinými slovy, dynamika inflace byla před rokem tak vysoká, že je nepředstavitelné ji dnes dorovnat. Takový proces by znamenal rozvrat naší dnes již tak negativně zasažené ekonomiky. To tedy rozhodně neznamená, že je důvod slavit. Zmíněný dezinflační proces se velmi pravděpodobně nezastaví na velmi nízkých hodnotách. Česká národní banka počítá v příštím roce s inflací ve výši 2,1 % procenta. Tato prognóza se však jako realistická příliš nejeví. Česká národní banka a její analytický tým je do jisté míry svázán svým modelovým aparátem a formálním závazkem.
Existuje několik argumentů, které podporují strmý pád inflace. Jsou mezi nimi klesající ceny potravin, energií, materiálů, silná koruna, či omezená koupěschopnost českých domácností vyplývající z poklesu reálných příjmů. Na straně druhé však převládají inflační tlaky z přehřátého trhu práce, kde počet volných pracovních míst stále převyšuje počet uchazečů o zaměstnání, dále nejistoty spojené s válkou na Ukrajině a kurzem koruny, vysoké náklady zelené transformace či regulace ekonomiky a zejména silně proinflační dopady deficitního státního rozpočtu.
Podle mého názoru by k významnému poklesu inflace do nízkých hodnot došlo v případě znatelně lepšího hospodaření současné vlády, respektive salda státního rozpočtu, a také v případě dalšího poklesu reálných mezd. Tento pokles by však byl nutně spojen s horší situací českých podniků, mohlo by dojít ke znatelnějšímu nárůstu nezaměstnanosti a také bychom vykázali nižší růst hrubého domácího produktu. Taková situace by pro českou ekonomiku a její občany přínosná nebyla.
Považuji za naprosto nutné uvádět tyto věci na pravou míru. Nesmíme se nechat uchlácholit nepoctivými analýzami či politickými deklaracemi. V případě, že dojde k poklesu inflace, tak se bohužel k normálu a prosperitě jen tak rychle nevrátíme. Současná inflace je důsledkem kumulace řady problémů a s jejími následky se budeme vyrovnávat delší dobu. Jedná se o dopady nepříznivých vnějších podmínek a zejména nerozumného hospodaření a nesprávných politik našich vlád. Tento proces bohužel zabere několik let.
Upravená verze textu byla publikována v deníku Lidové noviny pod názvem „Budeme se mít zase dobře“, dne 7. července 2023.