Škrty dotací a rozpočtová aritmetika – konsolidační balíček zřejmě skončí naprostým fiaskem
Vláda zveřejnila konkrétní podobu „škrtání“ dotací ve svém rozpočtovém balíčku na příští rok. Na první pohled je bohužel zřejmé, že se jedná o naprosté fiasko. Vládní balíček škrtá především v peněženkách občanů, nikoliv v dotacích – ty z velké části pouze přesouvá. Skutečné konsolidace veřejných financí se v následujících letech zřejmě nedočkáme. Fiskální politika se tak stala koulí na noze české ekonomiky.
V úterý byl zveřejněn dokument, na který širší veřejnost nedočkavě čekala, protože obsahuje konkrétní seznam úsporných opatření v oblasti škrtání dotací. Na příští rok se jedná o opatření v celkové výši 84 miliard korun. Původní dokument vládního balíčku přitom obsahoval údaj o snížení dotací pouze ve výši necelých 46 miliard korun. Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že vláda značně posílila své úsilí v konsolidaci veřejných financí. Bohužel tomu tam není a situace je ještě daleko horší. Žijeme v době, kdy dochází k účelovým dezinterpretacím, trikům a hraní si s čísly a jejich významem. Běžný občan, který se ekonomií a státním rozpočtem podrobněji nezabývá, se v této změti informací téměř nemá šanci zorientovat. Proto se současnou situaci pokusím objasnit.
Při podrobném zkoumání úsporných opatření v oblasti dotací zjistíme, že téměř 52 miliard korun tvoří „škrty“ dotací na obnovitelné zdroje energie a podpora přenosové soustavy a distribuční sítě. V tomto případě se však nejedná o škrtání výdajů, nýbrž o jejich přenesení na domácnosti a podniky. Ve státním rozpočtu se tyto výdaje sice škrtnou, ve skutečnosti je však zaplatí domácnosti a podniky.
Druhou částí je necelých 9 miliard korun, které tvoří „škrty“ v oblasti dopravy. V této souvislosti je však nutné poukázat na fakt, že Státní fond dopravní infrastruktury si má současně vypůjčit dodatečné finanční prostředky. Dle Národní rozpočtové rady se předpokládá negativní hospodaření tohoto mimorozpočtového fondu ve výši 18 miliard korun. Avizované škrty tedy sice sníží výdaje státního rozpočtu, avšak výdaje veřejných financí budou naopak vyšší. Rovněž u jedné téměř 3miliardové položky samotné Ministerstvo financí uvádí, že se jedná o snížení dotace ve vazbě na zvýšení mýtného. Opět se tedy jedná o přenesení zátěže na někoho jiného, nikoliv o skutečný výdajový škrt. Na takový škrt by totiž nikdo nemusel doplácet. Těžko tedy můžeme hovořit o úsporách.
V konečném součtu se u přibližně 60 miliard korun z celkových 84 miliard korun o pravé škrtání v žádném případě nejedná. Tato opatření jsou úspornými opatřeními pouze na papíře, nikoliv ve skutečnosti. Zmíněných 60 miliard korun je možné dokonce pokládat i za opatření na příjmové straně rozpočtu, protože mají podobné dopady jako zvýšení daňové zátěže. Zjednodušeně řečeno, místo dalšího zvýšení daně z příjmu budou muset české domácnosti a podniky zaplatit například vyšší ceny elektřiny. Pokud si uvedená zjištění dám do kontextu vládního rozpočtového balíčku, tak docházím k závěru, že výdajová úsporná opatření tvoří ve skutečnosti méně než 1/4 celého balíčku. Zbytek tvoří daňová či kvazi-daňová opatření. Jinými slovy, naprostá většina balíčku cílí na zvyšování daňové zátěže a poplatků.
Rovněž je vhodné rozebrat i celkovou výši plánovaného deficitu státního rozpočtu na příští rok. Vzhledem k tomu, že dochází k navyšování ostatních výdajů, tak se efekty vládního balíčku na snížení schodku projeví ve značně omezené míře. Vláda plánuje deficit státního rozpočtu ve výši 252 miliard korun, což je plánované snížení o přibližně 43 miliard korun vůči plánu na dnešní rok. Tím to stále bohužel nekončí. Nesmíme totiž zapomenout na zmíněné přesunutí prostředků půjčkou do Státního fondu dopravní infrastruktury, dále na zadlužení v rámci Národního plánu obnovy a nejasné navýšení příjmů státního rozpočtu na příští rok, na které upozorňuje i Národní rozpočtová rada. Poté se veškeré konsolidační úsilí rozplývá jako pára nad hrncem.
Mohli bychom doufat, že přijdou ještě nějaká další opatření, která budou zásadněji škrtat dotace a omezovat či slučovat úřední agendy. Musíme si však uvědomit, že příští rok nás čekají volby do Evropského parlamentu a rok poté již volby do Poslanecké sněmovny. V takové situaci lze významné škrty očekávat jen velmi obtížně. Fiskální politika bude bohužel v následujících letech působit proinflačně a českou ekonomiku dále dusit.
Upravená verze textu byla publikována v deníku Lidové noviny pod názvem „S koulí na noze“, dne 5. října 2023.