Je rozpočtový vládní balíček skutečně konsolidační, úsporný a protiinflační?
Před nedávnem Vláda ČR zveřejnila podobu rozpočtového balíčku, který by měl pomoci s řešením vysokých deficitů státních rozpočtů. Často se tomuto balíčku dává přízvisko konsolidační, úsporný či dokonce protiinflační. Ani jedno z toho však není pravda, alespoň ne v kontextu, ve kterém je to myšleno. Současná vláda bohužel rezignovala na řešení inflace i na další raketové zadlužování Česka, a to za potlesku některých komentátorů. Místo toho dále a potichu navyšuje další výdaje státního rozpočtu.
Ve čtvrtek 11. května vláda zveřejnila hrubou podobu svého rozpočtového balíčku a v letech 2024 a 2025 počítá se zlepšením salda státního rozpočtu o 147,5 miliard Kč. Už zde se však musíme mít na pozoru. Ono zlepšení je pouze odhadem a je projektováno na situaci, kdy by k žádnému balíku opatření nedošlo. V žádném případě to tedy neznamená, že po roce 2024 bude deficit státního rozpočtu o tolik nižší. Mezitím totiž dochází k dalšímu navyšování ostatních výdajů. Jedná se o prostředky na valorizaci penzí, obranu, školství a další. Pokud tyto skutečnosti vezmeme v úvahu, tak je pravděpodobné, že se deficit státního rozpočtu bude v příštím roce opět pohybovat ve stovkách miliard – konkrétně kolem 200 miliard Kč. Rok poté bude toto číslo zřejmě nižší, avšak je zřejmé, že problém s veřejnými financemi vyřešen není. Navrhovaný vládní balíček tedy není možné označit jako konsolidační.
Představený balíček bohužel není ani příliš úsporný vzhledem k jeho struktuře. Necelou polovinu totiž tvoří vyšší příjmy státního rozpočtu, respektive vyšší daňové zatížení, které se dotkne prakticky všech skupin obyvatel. Zvýšení vybraných prostředků na provoz státu není hledáním úspor. Je to hledání dodatečných prostředků pro další neúsporné utrácení.
Zbývá tedy otázka, zdali je představený balíček alespoň protiinflační? Zde opět musíme dát velký pozor, protože veřejný prostor je plný zavádějících informací a nebál bych se říci, že dochází k matení veřejnosti. Opatření vládního balíčku jsou totiž „rozpuštěna“ do dvou následujících let. První opatření mají začít platit až v roce 2024, což znamená, že v dnešní situaci velmi vysoké inflace se nestane vůbec nic. V současné době tento balíček tedy není ani proinflační, ani protiinflační. Tento balíček neudělá vůbec nic. Vláda ČR bohužel rezignovala na řešení palčivého inflačního problému, který naši ekonomiku velmi sužuje, znehodnocuje peněžní prostředky občanů, nabourává investiční rozhodování českých podniků či dává prostor pro nadměrné zvyšování zisků určitých subjektů.
Vybrané položky vládního balíčku související se zvyšováním daňové zátěže mohou v dalších letech působit inflačně, přestože je inflace definována jako dlouhodobý růst cenové hladiny. Zřejmě podraží například vodné, stočné, vybrané léky a další skupiny zboží a služeb. Nicméně, vládní balíček bude v konečném důsledku v letech 2024 a 2025 působit protiinflačně. Z definice tomu tak být musí, protože dojde ke snížení výdajů a odebrání prostředků občanům. Česká ekonomika tak přijde o část stimulu, protože část výdajů nebude uskutečněna. Ovšem i tento fakt má jeden velký háček.
Dopady vládního rozpočtového balíčku musíme odlišit od vládní rozpočtové politiky jako celku. Navrhovaný balíček je pouze jednotlivostí v rámci celkového hospodaření vlády. V tomto kontextu lze očekávat, že deficity státních rozpočtů budou v následujících letech opět velmi vysoké. Celková rozpočtová politika české vlády tedy bude opět působit velmi inflačně, bude zotavování české ekonomiky z vysoké inflace zpomalovat a v konečném důsledku bude naši ekonomiku poškozovat.
Někteří komentátoři vládní rozpočtový balíček chválí, protože vláda ČR udělala „alespoň něco“, měla však vláda na výběr? Troufám si říci, že nikoliv. Tlak veřejnosti, opozice, ale i řady rozumných ekonomů byl značný. Deficity státních rozpočtů v posledních letech byly natolik obrovské, že jednoduše nešly ignorovat. Shrnuto a podtrženo, představený vládní balíček bohužel problémy Česka buď vůbec neřeší, případně je řeší nedostatečně. V konečném důsledku tedy budeme opět „přešlapovat na místě“.
Upravená verze textu byla publikována v deníku Lidové noviny pod názvem „Vykročení k přešlapování“, dne 2. června 2023.